Soubory z Hané se představí na Národním krojovém plese FoS ČR v Praze

Trnka z Vyškova, Mánes z Prostějova, Klas z Kralic na Hané, Hatě z Tovačova, Hanák z Troubek nad Bečvou, Haná z Přerova, Olešnica z Doloplaz, Haná, Kanafaska a Mladá Haná z Velké Bystřice, Hanačka z Litovle, Cholinka z Choliny a Rovina z Olomouce. K tanci bude hrát i hanácká dechová hudba Věrovanka.

Folklórní soubor Haná Velká Bystřice
Haná Velká Bystřice zastřešuje folklórní soubory Haná, Mladá Haná, Kanafaska, Krušpánek a Čekanka. Soubory zpracovávají a presentují lidové tance, písně a zvyky z regionů Haná a Lipenské Záhoří. Národopisný Soubor Haná pracuje od r.1976.Soubor Mladá Haná vznikl v roce 1996 jako přípravka souboru Haná Velká Bystřice. Tato myšlenka napadla Josefa Langera, když viděl nadšence ze Samotišek, kteří si nazkoušeli Moravskou besedu na Hody v Samotiškách.

Kanafaska vznikla na začátku roku 2004 a první půlrok své existence se věnovala pouze tancům jihoamerického Country. První hanácké pásmo děti představily na Lidovém roku 2004 a už za deset měsíců slavily úspěch na celostátní přehlídce dětských souborů v Jihlavě. Přitom kromě několika děvčat, která do Kanafasky přešla z věkově mladšího souboru Krušpánek, byli ostatní členové souboru folklorními „nováčky“. Soubor je spolupořadatelem Folklorního festivalu Lidový rok Velká Bystřice.

 Hanácký soubor Hatě Tovačov 

je organizace zabývající se udržováním lidových tradic oblastí Hané. Sdružuje mladé lidi nyní ve věku od 14 do 35 let, kteří se učí lidové písně a tance a poté s radostí předvádějí ostatním lidem krásu hanáckého folkloru. Ta se projevuje nejen tanci a písněmi, ale také bohatě zdobenými lidovými kroji.
Soubor Hatě také žije pořádáním různých společenských akcí, jako je každoroční Hanácké bál, dále dřívější Vodění medvěda a Kácení máje.

Soubor Hatě vznikl v září roku 1995 jako pokračování dřívějších tovačovských folklorních počinů. U jeho vzniku stála současná vedoucí Zdeňka Ludvová a paní Ivana Otáhalová. Vedení hudební části souboru se ujala učitelka zdejší hudební školy paní Hana Raábová. Na začátku soubor tvořilo 7 tanečních párů. Počet tanečních párů se během let měnil, tanečníci přicházeli a odcházeli. Někteří zůstali celou dobu a soubor se pro ně stal součástí života.

Folklorní soubor Haná Přerov

vznikl při Středním odborném učilišti železničním v Olomouci v roce 1967. Jeho zakladatelem byl MVDr. Alois Běhal (1903 – 1989). Členy přerovské Hané se stali učni železničního učiliště a studentky přerovských středních škol. Soubor se zúčastňoval přehlídek zájmové činnosti učňů a byl neodmyslitelnou součástí programu společenských akcí, které pořádaly ČSD. V roce 1991 se soubor přeměnil na občanské sdružení s názvem Folklorní soubor Haná Přerov, které je členem Folklorního sdružení České republiky.
Kromě vystoupení na četných plesech a kulturních a společenských akcích v Přerově a blízkých obcích se soubor objevuje na mezinárodních folklorních festivalech, např. ve Strážnici (1997, 2005), Klatovech (1998) nebo rakouské Kremži (2001). Díky spolupráci Přerova s partnerskými městy navštívili členové souboru několikrát holandské město Cuijk (např. roku 1998 a 2008) a v roce 2007 také východoslovenský Bardějov. Soubor pravidelně navštěvuje různé akce, které se za ta léta osvědčily. Patří k nim především Hanácký bál ve Vyškově, Valašský bál v Bystřici pod Hostýnem, Národní krojový bál ve Žďáru nad Sázavou, Moravský ples v Praze a Hanácké slavnosti v Prostějově.

Od roku 2006 spolupracuje soubor Haná s Muzeem Komenského v Přerově, kterému pomáhá při realizaci nočních prohlídek a dalších kulturních akcí. Od roku 2007 pořádá folklorní festival V zámku a podzámčí, který si postupně získává velkou oblibu mezi milovníky folkloru. Od roku 2008 byla navázána spolupráce s občanským sdružením Cukrle z Přerova, které se rovněž snaží o udržování lidových tradic. V roce 2008 byl do čela občanského sdružení a souboru Haná zvolen MVDr. Tomáš Barbořík.

Hanácký folklorní soubor písní a tanců Hanačka z Litovle

pracuje v Litovli od r. 1981 a snaží se udržovat hanácké lidové tradice stále živé. Tančí, zpívá a hraje v něm zhruba 50 členů - dospělých i dětí. Zřizovatelem souboru byl Městský klub Litovel. Od 27.6.2006 je Folklorní soubor HANAČKA samostatným občanským sdružením.
Soubor zpracovává tradiční hanácký folklor – písně, tance a zvyky z oblasti Haná,

Tradiční hanácký kroj byl bohatý a hanácké tance jsou proto pomalejší, některé i obřadné a vznešené. Soubor používá 3 druhy krojů ušitých v podobě, v jaké se nosily asi do roku 1850. Při vystoupeních používáme většinou kroje sváteční. Dále máme k dispozici všední pracovní kroje a také nejslavnostnější kroje svatební.

Soubor se zúčastňuje nejrůznějších kulturních akcí, oslav a folklorních festivalů v České republice i v zahraničí.

V souboru pracuje celkem asi 50 členů (dospělých i dětí). Všichni se snaží, aby krása hanáckých písní, tanců, krojů a také nářečí neupadla v zapomnění. 

Krojované tanečníky doprovází tradiční krojovaná hanácká muzika v nástrojovém obsazení housle, klarinet, cimbál, basa a zpěv.

Hanácké folklorní soubor TRNKA z Vyškova
vznikl v roce 1975. Hlavní programovou náplní Trnky je udržování a rozvíjení hanáckých tradic. Náměty pro skladbu repertoáru čerpá umělecká vedoucí a choreografka Mgr. Zdeňka Rotreklová nejen z literatury o Hané, ale také z místní dochované a udržované tradice.
Soubor je pravidelným hostem kulturních akcí ve městě a okolí. Zúčastňuje se přehlídek hanáckých souborů, každoročně se zapojuje do armádních přehlídek a festivalů.

Soubor působí při Společenském klubu kasáren Dědice v posádce Vyškov.

Národopisný soubor písní a tanců Trnka při Vysoké vojenské škole pozemního vojska (VVŠ PV) ve Vyškově vznikl v roce 1975. Obnovuje a dále rozvíjí poklady tradičního lidového umění Hané a zvláště pak Vyškovska.

Trnka začínala jako taneční kroužek Střední zdravotnické školy a posluchačů VVŠ PV ve Vyškově. Dnes tančí, zpívají a hrají v souboru mimo posluchačů VVŠ PV děvčata a chlapci z Vyškova a okolí. Počet členů se pohybuje mezi 30-40. Členové souboru poznávají a na svých vystoupeních předvádějí výroční zvyky, rodinné obyčeje a krásné hanácké písně a tance.Název Trnka si soubor vybral podle tance, který vyjadřuje náladu při vaření povidel, kterým se na Vyškovsku říká trnky.

Trnka patří mezi soubory městského typu. Vystřídalo se v něm několik tanečních generací. Málokdy však souborová generace překročí tři roky. Trnka je členem Folklorního sdružení České republiky a členem regionálního Hanáckého folklorního sdružení v Prostějově.

Každý rok přinesl souboru nečekané radosti, ale i starosti a jak už to mezi mladými lidmi bývá, rostou i nová přátelství, která přerůstají v lásku zpečetěnou manželským slibem.

Během své práce se členové souboru přesvědčují o tom, že Haná má jedinečnou a bohatou kulturu, výrazně odlišnou od jiných moravských i českých národopisných oblastí. Na svých vystoupeních rozdává tuto zapomínanou krásu svému vnímavému publiku a tak obohacuje kulturní život nejen na Vyškovsku a na Hané, ale všude tam, kam soubor Trnka zavítá.

Trnka je pravidelným hostem na všech kulturních akcích v okrese Vyškov a každoročně se zapojuje i do armádních soutěží. Zúčastňuje se přehlídek jak v ČR, tak i v zahraničí.

Hanácký národopisný soubor Olešnica Doloplazy

je občanské sdružení, které se věnuje uchovávání lidových zvyků, písní, tanců a krojů na Hané. Hanácké zvyky a tradice prezentuje na mnoha tuzemských a zahraničních folklórních festivalech a akcích. Soubor Olešnica je taneční soubor doprovázený lidovou muzikou Jana Malíčka. Repertoár souboru tvoří lidové zvyky a tance zahrnující celoroční život prostého hanáckého lidu.Vybrané zvyky jsou zpracovány do tématických pásem. Jindy se jedná o samostatné tance, které lze libovolně vhodně propojovat a navazovat. Nedílnou součástí souboru je i dětský soubor Malá Olešnica.

Soubor Malá Olešnica ukazuje mladším generacím cestu k folklóru a hanáckému regionu.

Soubor Hanák Troubky
Folklórní soubor Hanák Troubky slaví právě v tomto roce 40 let své existence. Za tak dlouhou dobu prošlo souborem nepřeberné množství lidí, kteří zde zanechali kus poctivé práce, spoustu času a užili si spoustu legrace. My, současní členové Hanáku to děláme stejně. A rádi.

Díky kontaktu s vynikajícími choreografy a čerpáním z bohatých hudebních tradic Hané se Hanák Troubky snaží udržovat na vysoké taneční i umělecké úrovni. V současné době máme velmi bohatý repertoár, jež scénicky zpracovává celé bloky zvyků z Hané, ale i jednotlivé tance a písně, které nechceme nechat zapadnout. Náš soubor je v současné době schopen splnit jakékoliv požadavky na bohatost a délku pořadu. Naše bohaté a honosné kroje již rozzářily a jistě ještě rozzáří mnoho společenských akcí nejrůznějších druhů.

Hanácký soubor písní a tanců KLAS z Kralic na Hané

Nedaleko Brna, poblíž Prostějova v nevelké obci, Kralicích na Hané vznikl koncem roku 1971 Hanácký soubor písní a tanců KLAS. Ve svých písních i tancích se zabývá zpracováním folklórní oblasti HANÁ, která se nápadně liší od ostatních moravských kmenů. Po pěti letech svého působení získal soubor na národních přehlídkách vysoké hodnocení odborných porot i diváků. Patří mezi přední folklorní soubory ve své zemi a je každoročně zván na mezinárodní folklorní festivaly doma i v zahraničí. Součástí dospělého souboru KLAS jsou dětské složky: 15 členný KLÁSEK, který vznikl v roce 1976 a jeho mladší 25 členná sekce KLÁSEČEK pracující od roku 1988.
Členskou základnu souboru KLAS tvoří cca 40 tanečníků, zpěváků a muzikantů.
Během svého působení ušel soubor velký kus cesty, od prvopočátečních nesmělých krůčků, kterými jej prováděli jeho dobré duše, umělecký vedoucí Jan Kadlec a organizační vedoucí Marie Nesvadbíková, až po celostátní a zahraniční festivaly, přehlídky a soutěže. Prošlo jím několik set lidí, někteří se jen pozastavili, někteří prošli kus cesty a jiní přivedli své příbuzné a posléze své děti i vnoučata, kteří někdy i spolu s nimi v souboru pokračují. Viděli je diváci v Belgii, Itálii, Bulharsku, Rakousku, Německu, Polsku, Maďarsku, Rusku, na Slovensku a nejčastěji snad ve Francii.
Součastnou uměleckou vedoucí je Vladimíra Šolcová, organizační vedoucí pak Eliška Slezáčková.

Dechová hudba VĚROVANKA
nese název podle typické hanácké obce ležící mezi Tovačovem a Dubem nad Moravou. Naše kapela navazuje na tradici místního muzicírování, jehož kořeny sahají hluboko do Rakousko – Uherska. V části obce Věrovany - v Rakodavech – po několik desetiletí působila pověstná „Rakodavská kapela“, bez níž se neobešla žádná pořádná tancovačka, křtiny, svatba, nebo poslední rozloučení.

Ve 40. letech věrovanské muzicírování postavil na odbornou úroveň rodák ze slovácké Stupavy, varhaník a učitel hudby Jan Uhlíř, který zde založil a vedl dechovku.

Po Janu Uhlířovi se vedení kapely ujal jeho syn Jiří Uhlíř, člen Moravské filharmonie v Olomouci. Oba jsou ( mimo jiné ) i autory místní hymny s výmluvným názvem Věrovany, Věrovany, rodná moje vesnice…Nyní tuto kapelu, již s oficiálním názvem VĚROVANKA vede jako kapelník vnuk Jana a syn Jiřího Uhlíře, jménem a příjmením též Jiří Uhlíř.

Soubor pořádá mezinárodní hudební festival nazvaný "Hanácké kvítek". To, že hudební prezentace Dechové kapely Věrovanka se neomezuje jen na oblast Moravy, dosvědčuje také např. úspěšné zajištění kulturních programů při prezentaci regionu Střední Moravy ve Vídni, Maďarské Pézci a na Staroměstském náměstí v Praze. Popř. i přijaté pozvání na festivaly a přehlídky pořádané ve Francii, Itálii, Německu, Nizozemí, Polsku a Chorvatsku.

Zatím nejcennějšími, ale také nejnáročnějšími "trofejemi" je získání 1. místa v kategorii střední třídy na Druhém mistrovství Evropy dechových kapel, konaného v  Nizozemském městě Veenendaal v roce 2002 a získání zlatého pásma na Mezinárodní soutěži Zlatá křídlovka Hodonín 2006.

Zdroj – webové stránky souborů a FoS ČR