XIII. národní krojový očima Jaroslav Mikundy

Lednové číslo časopisu Folklor přináší zamyšlení tajemníka Národního folklorního plesu FoS ČR Jaroslava Mikundy:
"Dva plesoví jubilanti Souznění – svátek folkloru Národní krojový ples… Tři strohá slova a kolik představ, kolik očekávání, kolik práce a kolik odvahy pořádat staromilstvím prosycenou akci v postmoderní, postindustriální době… Letos se uskuteční již po třinácté. A opět – kolik otázek, zda třináctka v jeho „záhlaví“ nepřinese smůlu, zvláště když pojem „ekonomická krize“ se skloňuje ve všech pádech a v každé druhé větě nejen novinových zpráv…

Pamětníci si určitě dobře vzpomenou, že tradice národních krojových plesů vznikla v roce 1997 ze společného podnětu tehdejších dvou nejvyšších představitelů Folklorního sdružení České republiky, odpovědných a znalých folkloristů Zdeňka Pšenici a Františka Synka. Možná ale, že už méně si vzpomenou na to, co dostala do vínku svého zrodu („pečeť“ aktivního kulturního setkávání zástupců členských folklorních souborů a organizátorů folklorních festivalů)… To však není podstatné, protože vývoj překročil všechna očekávání – popularita relativně „účelové“ plesové akce neuvěřitelně rok od roku rostla, a to díky jejímu neopakovatelnému obsahovému zaměření, resp. jejímu duchovnímu náboji lidové tradice jako jednoho ze základů identity společnosti v zemi uprostřed Evropy

 Vzpomeňme, že ples se poprvé konal ve Žďáru nad Sázavou, jeho dalších deset „dílů“ též. Díky vytrvalé a poctivé práci početně nevelkého týmu programových a organizačních pracovníků se „národní krojový“ vypracoval na jednu z nejprestižnějších kulturně společenských akcí nejen na Žďársku a Vysočině, ale i v celorepublikovém měřítku. Původně pětičlenný kolektiv organizátorů se rozšířil, výrazně se zlepšila propagace a medializace plesu. Postupně se vykrystalizoval i program, jenž stavěl a staví na krojové bohatosti, barevnosti, pestrosti, proměnlivosti a kráse naší země i jednotlivých národopisných regionů. Nosné pilíře programu již několik ročníků tvoří právě prezentace vybraných etnoregionů, rovněž je zaběhnutým pravidlem, že plesu se účastní zahraniční folklorní soubory…

Neméně významná je i skutečnost, že od samotného počátku realizace národního krojového plesového projektu, byla součástí večera účast představitelů našeho politického a společenského života, senátorů, poslanců představitelů vlády České republiky i jednotlivých ministerstev, významných sponzorů, představitelů různých spolků a organizací, primátorů a starostů festivalových městských obcí, hejtmanů krajů i zahraničních hostů. Ples se tak stal jedním z míst jejich veřejného vyjádření vztahu k našim národním a lidovým tradicím a následně také k činnosti a práci Folklorního sdružení České republiky.

Co více dodat? Nic víc a nic méně, než popřát všem současným vyznavačům tradice „národního krojového“, aby i ta letošní „třináctka“ vrchovatě naplnila jejich očekávání nevšedního plesového zážitku.

Na shledanou v sobotu 5. února v TOP HOTEL Praha na XIII. Národním krojovém plesu!"

Jaroslav Mikunda, tajemník XIII. Národního krojového plesu